Sklářská huť

Nacházíte se u nejnovodobější stavby našeho skanzenu – pece, která je věrnou replikou z 12. století. Tato středověká sklářská huť byla místem, kde se vyrábělo sklo. Skláři nejprve museli shromáždit potřebné suroviny, jako písek, sodu, potaš a vápenec. Následně písek rozdrtili a smíchali s ostatními surovinami, čímž vytvořili základní směs. Ta byla poté vložena do sklářské pánve a následně do pece, kde se zahřívala po dobu přibližně 32 hodin a musela dosáhnout teploty okolo 1300˚C. Jako palivo se používalo kvalitní dřevo a dřevěné uhlí.

Jakmile se směs roztavila, začal proces jejího zpracování. Skláři z roztaveného skla vytvářeli různé předměty, jako byly nádoby, korálky, mozaiky či okenní tabulky. Tento precizní postup vyžadoval nejen mimořádnou zručnost, ale také hluboké znalosti a bohaté zkušenosti, které se pečlivě předávaly z generace na generaci. Sklo bylo považováno za velmi cenný materiál, využívaný především k výrobě předmětů určených pro dlouhodobé používání, které měly být zároveň estetické.

Středověké sklářské hutě byly rozšířeny po celé Evropě. V Čechách se mezi nejvýznamnější centra sklářství řadily hutě v Lužických horách, z důvodu dostatku dřeva a křemene.

Chcete zažít tento proces na vlastní oči? Navštivte pravěký festival 21. června 2025, kde uvidíte všechny pece v akci, některé si budete moci sami vyzkoušet a ochutnat jejich výtvory!

Pokud jste četli pozorně dokážete odpověd na tyto otázky:

Jak dlouho se taví sklo ?

Kde se nacházely středověké sklářské hutě?

Jaký význam mělo sklo ve středověku?